Nevím...

8. listopadu 2015 v 10:08 | Twiggy |  Diary
Ahooj...
Můj život se od poslední doby co jsem tu byla úplně změnil od základu. Mám nového úžasného přítele kterého miluji, přestěhovali jsme se k sobě, bydlím v jiném kraji, mám novou práci... Měla bych být šťastná a v podstatě jsem, ale můj problém s jídlem stejně zůstává a ovládá všechno okolo... Ne Ana, ale Mia... Nevím jak z toho ven... Pořád mám chutě jíst, ale neumím už jíst normálně :-(... Když už jíst, tak se musím přejíst a pak to hned vyhodit ven... I několikrát denně... Už jsem z toho unavená a v depresích... I když nejsem sama, cítím se sama... Sebepoškozování také nepřestává, vylívám si tím vnitřní psychickou bolest... I když se snažím to nedělat nejde to... A váha? Pořád 60 a to jsem ještě před cca 2 týdny měla 62. Děs běs... Přemýšlím, že bych si tu našla psycholožku. Měla jsem od zimi i tam kde jsem bydlela dřív. Byla hrozně fajn a já byla ráda, že se můžu někomu vykecat, kdo se mě snaží pochopit. Řekla jsem jí vše až na to nejdůležitější, což byla Mia a teď mě to docela štve.. Myslela jsem si, že s tím dokážu přestat sama... Ale asi nedokážu... Jenže mě děsí to, že bych měla normálně jíst a nabírala bych na váze... Prostě nevím co mám dělat :-(
 

O5 z5 (opět zpět)

26. února 2015 v 18:20 | Twiggy |  Diary
Ahoj kočenky! 😍
Jak jste si určitě vvšimli, hrozně dlouho jsem tu nebyla. Jak se vůbec všechny máte? Koukala jsem, že dost z Vás se také delší dobu neozvalo a nepíše. Tak snad jste všechny v pořádku..
Mám Vám toho tolik co napsat, ale jsem v práci na mobilu a to je na prd 😕😀. A proto sem během pár dnů napíšu více, až se dostanu k Pc. A také změním psanou váhu. Držím si cca měsíc 56 kilo, níž jsem se stále nedostala... Je to jak na houpačce 😟. Je toho na mě poslední půlrok opravdu moc a proto jsem se tak dlouho neozvala. V hubnutí se mi nedařilo a nedaří a nechtělo se mi s nikým komunikovat. A to mě docela mrzí, páč vy víte oč jde, jak se cítím když to napíšu, rozumíte mi! Nikdo jiný ale ne 😞. Jsem za Vás ráda pusiny a budu se snažit co nejdřív dopsat co a jak nového. Snad o víkendu ☺. Zatím paaaaa 💋

Čtvrtek 28.8.2014 Pokus o hladovku

28. srpna 2014 v 10:29 | Twiggy |  My menu with diary
Tak holky, dnes se budu pokoušet o tu hladovku konečně a doufám, že se mi podaří :-). Takže mi prosím mooc držte pěsti a konečně sem můžu napsat jídelníček, za který se nemusím stydět :D. Kdybych to nevydržela, tak jídlo dopíšu, ale doufám že jo, byla bych ze sebe jinak hoodně zklamaná...
Snídaně: nic
Svačina: nic
Oběd: nic

Odpolední svačina: nic
Večeře: nic

Pití: Voda, zelený čaj 4 kcal

Celkem 4 kcal

A možná ještě dnes dodám thinspo, díky kterému mám tady přezdívku :-). Jo a holky, jste mi veeelkou motivací, fakt jo ;-)
 


Tak nějak jdu na to

27. srpna 2014 v 13:38 | Twiggy |  Diary
Od té doby co jsem doma z dovolené už uběhlo dost času a já se svojí váhou nějak nic nedělala :-/... Taky se to na váze projevilo. Ale nebudeme předbíhat :-))...
Už mám vybrané barvy nové kuchyně a tak nějak návrh, snad se dá co nejdříve do kupy. Bude mít červená dvířka, tmavou šedou do černá pracovní desku, má design, že je poškrábaná. No vypadat by měla prostě kouzelně :-). Až bude hotová a budeme přestěhovaný, tak sem hodím foto :-).
Tento víkend jsem tomu svýmu tělu zas dala... Samé kalorie. Přítele otčím slavil na chalupě narozky. Byly tam jejich známi a pilo se a jedlo a jásmozřejmě taky. Šla jsem spát poslední s oslavencem a chlapama a kalila až do pěti do rána. Jen alko sem do sebe lila... Prostě děs, divím se že žiju... A taky mi mladej řekl, že bych ze sebou měla začít neco dělat, že ty kila nahoře jdou na mě pěkně vidět. A to já vím a jsem ráda, že mi to řekl, páč jsem to fakt potřebovala od něj slyšet, abych se sebou začala něco dělat. Od pondělí si držím zase nízkej přísun kalorií. Chtěla jsem cvičit, ale celou dobu mě bolela dost hlava a jen sem poskočila, tak mi přišlo, že mě někdo mlátí uvnitř hlavy :-D. No dneska jsem se k tomu dokopala i přes menší bolest, ale už to není tak hrozný. Každou noc jsem se šíleně potila, řekla bych, že na mě lezla nějaká nemoc, proto ta hlava, ale teď už je mi fakt dobře. Nechtělo se mi cvičit podle někoho, podle videí, tak jsem jela podle sebe. Nastavila si čas na hodinu cvičení, pustila si do noťasu Vítej v novém těle (taky skvělé přeměny za rok, dost mě to baví sledovat, víc než Zhubni nebo přiber, které stejně skončilo :-) ) a šla na to. Pupek jsem si obalila potravinovou fólií, abych se víc potila, navlíkla do tepláků a mikiny a bylo. Skákala jsem jako přes švihadlo, běh na místě, sprint, dřepy, výpady na přeskášku se sprintem, různý poskoky, panák, kliky atd. a jela to hodinu. Musím říct, že vyšťavená jsem byla pěkně, ale vypotila jsem tím všechny kalorie, které jsem do sebe dnes nacpala, což je báječný pocit :-). Zítra repete :-). Od toho pondělka mám kilo dole, tak snad to půjde pěkně dolů i nadále.
Jinak se budu na měsíc září vracet k focení, z čehoš mám taky obrovskou radost. Ani sem to sem nepsala, ale minulý rok jsem si zamilovala focení, začala fotit portrétovky v exteriéru, děti, páry, dospělé i svatbu jsem si odfotila, ale jelikož jsem měla foťák pouze pujčenej a neměla takovej ranec na svůj, tak jsem musela skončit. Fakt mě to mrzelo, páč se moje fotky líbily a stále mi chodily nabídky na focení jak portrétů, tak svateb. No a teď po mě chce kamarádka focení svatby jako vedlejší fotograf a psal mi i bývalej spolužák, tak sem si řekla, že si na měsíc půjčím foťák když to půjde a zase se na tu chvíli na to vrhnu. Foťák mám domluvenej, napsala jsem o měsíci focení na net a už mám domluvená čtyři focení portrétovek+ ty dvě svatby :-)). Tak mi držte pěsti, ať je nafotím dobře :-).
A i když sem teď tady moc nebyla, tak na Vás kočeny moc myslím a jdu zase kouknout co nového, tak se držte :-)*

Dovolená stres a depky, ale teď už se vše obrací snad k lepšímu - 15.8.2014

15. srpna 2014 v 10:16 | Twiggy |  Diary
Ahoj kočky, tak v ČR jsem už od neděle, ale neměla jsem vůbec na nic náladu do včerejška...
Dovolená totální horor, samý depky a stresy. S mámou mladýho jsme na ostří nože, byla to hrozná dovolená, to si nedokážete představit... Moře, Gradac v Chorvatsku nádhera, ale ta jeho matka děs. Žádný soukromý (hodily nám na pokoj mladšího bráchu mladýho), když nebylo po jejím tak bylo zle, na mě tam ječela, že jsem nevděčná, kazim jim dovolenou a to jen proto, že jsem s nimi nešla k moři a potom neseděla a nechlastala na terase... Potom to byl pro mě fakt jen stres, bála jsem se cokoli udělat, protože všechno bylo špatně. Když jsem jedla, tak do mě valila, ať se nepřejím a není mi špatně. Když sem nejedla, tak do mě zase valila. Prostě děs. Jsem dospělej člověk, co se od 18- nácti o sebe stará sám a ona se furt do všeho "srala". Fakt nemám slov. Už jsem se těšila domů, až si lehnu do své postele, najím se kdy chcu, vstanu kdy chcu, ven půjdu kdy chcu, prostě sem se fakt těšila domů... Jako pár hezkých chvilek bylo, když jsem ji neviděla a s mladým jsme byly na mini plážičce mezi útesy a skákaly do vln, to bylo fakt super. Ale jinak bych celou dovolenou nejradši vymazala z paměti. V depkách a stresu jsem sahala pro útěchu k sichrhajzce a potom doma žiletce a tak trochu to odneslo zápěstí, protože jsem si prostě potřebovala ulevit od vnitřní bolesti. Je to už dlouho, kdy jsem se k tomuhle uchýlila naposledy, ale když nic jiného nepomáhá, tak alespoň něco... A nepište mi tu prosím Vás o nějakých sebevraždách a takové. Tohle o tom vůbec není...
A již asi dva dny před odjezdem na dovolenou jsem přestala řešit jídlo. Myslela jsem, že už nejsem ani schopná ho přestat řešit, ale byla. Bohužel... Až do dnešního dne jsem stravu nějak neřešila, spíš naopak se pěkně cpala a moje váha je tam, kde být vůbec neměla! Já se bála 57- 58 kilo... K=ž by tak "málo". Mám ale 59 a od dnešního dne začínám na novo. Jak s hubnutím s Anou, tak se musím vrátit k pohybu. Páč co jsem dodělala Insanity, tak sem zlenivěla a pořádně už nic neodcvičila, což je fakt hrozný a nemůžu se na to svý hnusný tlustý tělo ani podívat...
Další věc o kterou se chci s Vámi holčiny podělit, je pro mě už radostnější!!! :-) V půlce září nebo k prvnímu říjnu, se budeme stěhovat. Z malé škaredé 2+1 do velkého krásného bytu 3+1! :-) Jsem z toho úplně nadšená. Bude to sice stěhování do vesnice, které jsem se bránila, ale když jsem viděla ten byt, tak jsem byla fakt v úžasu. Někde v pokojích nejsou podlahy nebo jsou staré a v kuchyni není ani kuchyňská linka, ale obec nám zaplatí jaké podlahy budeme chtít a ají kuchyňskou linku a výmalbu celého bytu, což jsem fakt nečekala :-). Kuchyňskou linku si můžu navrhnout jakou chci, prostě paráda. Byt je to úplně nádhernej, před barákem si můžeme udělat i pergolu s posezením, je to prostě jak sen, nemůžu tomu ani uvěřit :-). A co je hlavní, budeme platit měsíčně to co tady v té staré škaredé 2+1. Tak jsem fakt šťastná. Začneme od znova, seznámíme se s novými lidmi, prostě se na to fakt těším :-). Ještě zhodit ty kila co mě tak štvou a bude to paráda :-).
Kočeny moje, moc děkuji, že se tu s Vámi můžu o vše podělit. Teď frčím se synkem na hřiště a potom oběhnu Vaše blogy, musím kouknout, co nového u Vás :-) :-*

Dovolenkování

28. července 2014 v 12:19 | Twiggy |  Diary
Ahoj kočeny!! :-)
Tak cca na 14 dní pozastavuji moje dění tady, protože nebudu mít čas a připojení na net :-)). Do Chorvatska odjížíme až ve středu, ale už teď pořád někde lítám a nemám na nic čas. Tak se nedivte, že nepíši tady ani u vás komenty, ale jak se sem zase dostanu, tak vše napravím :-).
Jinak co se jídelníčku týká, tak přes víkend jsem ho trochu zkazila, páč jsme byly na chalupe u přítelových rodičů a tam jsem to ještě nikdy nevydržela odolat, protože se to prostě nedá :-D. Pořád něco k jídlu, ať sladkého či ne. Ale moje váha je pořád 55- 56 kilo, ne víc, tak se budu snažit ji držet a necpat se i přes dovolenou. Kdyby šla níž, tak bych byla ráda, ale abych pravdu řekla, tak tomu sama teď moc nevěřím :-/. I to jedno jídlo děnně by mi šlo, všechno, kdyby nebyla ta chalupa a teď dovolená. Takže výlety na chalupu budu asi omezovat, nejezdit tam skoro každý víkend, ale dovolenou se neomezovat, ale ani nějak moc necpat. Když už nehubnout, tak alespoň držet tuhle váhu. Nechci mít zase 57- 58 kilo, nedej boha víc :-/ :-D.
Tak se tu mějte krásně, užívejte léta a sluníčka a na těch cca 14 dnů se s vámi loučím kočeny. Ale nemažte si mě, jak budu zpět, tak si s radostí počtu co je u Vás nového a napíšu co u mě :-). Mám Vás ráda :-)*

26.7.2014

26. července 2014 v 10:35 | Twiggy |  My menu with diary

Snídaně: nic
Svačina: jogurt bílý 0,1% tuku 145 g- 64 kcal
nektarinka 130 g- 47 kcal
čokoládové lupínky 20 g- 80 kcal
Oběd: nic
Odpolední svačina: nic
Večeře: nic
Pití: Voda- 0 kcal

Celkem 191 kcal
Raní váha 55,2 kg

Po včerejšku co jsem už od poledna takřka nejedla, se mi hezky stáhl žaludek a dnes od rána jsem ani neměla pocit hladu. Nemám chutě jaké jsem měla ještě včera ráno. Je to super pocit.
Původně jsem si nechtěla k jídlu nic dávat dneska, ale jelikož nejsem nejbohatší a je mi líto jídlo vyhazovat (Vyhazovat jídlo mi vadí, ale sníst a vyzvracet ne... Je to kvůli tomu, že když ho do sebe alespoň dám, tak vím, že jsem z toho něco měla. Je to blbé, ale je to tak.), tak jsem se rozhodla a povolila si dát jogurt s nektarinkou a lupínky. Povolila jsem si to kvůli tomu, že jsem měla v lednici tři ty jogurty a zítra mají datum spotřeby. Takže dnes jsem si dala jeden a zítra si dám dva s nektarinkou, ale nejspíše bez lupínků, aby to nebylo tak kalorické.
A jinak si už nic dnes dávat nechci a myslím a doufám, že to také vydržím, protože opravdu chutě nemám a hlad také ne. Až strávím ten jogurt dnešní, tak asi zase pociťovat hlad budu, protože žaludek nebude tak stažený, ale když to zase vydržím, tak to potom bude v pohodě :-). A ráno budu mít pod 55 kilo doufám :-)
Takže kočky držte se, když se chce, tak to jde, i když jsou začátky těžké :-). Mám Vás ráda :-)*

25.7.2014

26. července 2014 v 10:24 | Twiggy |  My menu with diary

Snídaně: rohlík se sýrem, čokoládové lupínky s mlékem, Deli, 2* musli tyčinka- vše Mia
Svačina: nektarinka
Oběd: nic
Odpolední svačina: 5 čokoládových lupínků
Večeře: nic
Pití: Coca Cola Zero2 litry- 0 kcal

Celkem nevím kolik kcal

Raní váha 55,9 kg

Ráno jsem se nacpala, ale vyzvracela, protože sem nechtěla kvůli tomu přibrat. Potom jsem si ale dala nektarinku a odpoledne 5 čokoládových lupínků (něco jako Chocapik). Jelikož jsem nechtěla už zvracet, tak jsem ani jinak nejedla a držela se. Ten pocit prázného žaludku je super. Večer mě trošku bolelo břicho hladem, ale jinak v pohodě :-). Mé chutě na jídlo byly fuč :-)

25.7.2014 Dostávám se do toho...

25. července 2014 v 8:11 | Twiggy |  Diary
Ahoj kočky moje :-). Tak tu středu jsem nevydržela odolat. Večer jsem do sebe nacpala vafli s nutellou a šlehačkou, další dva toasty a 3Bitku. Už když jsem si šla vše chystat, tak jsem ale věděla, že tolik kalorií ve mě zůstat nemůže a byla tak rozhodnutá, že až vše sním, tak to hned také vyzvracím. A také jsem to udělala. Nemohlo by to ve mě prostě zůstat! No a včera to byl boj zase. Hned ráno, když odjel mladej do práce, tak jsem začla koukat na videa o anorexii a futrovat do sebe zase toasty a vafle a zase s tím, že to ve mě nemůže zůstat a vše hned po tom vyzvracela. Vím, že ukojím na chvíli své chutě a přitom nepřiberu. Jenže se to do sebe snažím rychle naházet, aby se to nezačalo brzo všetřebávat a já toho stihla co nejvíce a nejdřív vrátit. Vím, že se něco vstřebá do těla hned, ale rozhodně potom nepřibírám. Ale bolí mě potom krk, tak jsem si řekla, že se budu snažit už zbytek dne nejíst, protože v sobě nemůžu mít další kalorie a zároveň jsem nechtěla zase zvracet... Jenže... Měla jsem neodolatelnou chuť na pizzu a nakonec si ji také objednala. Ale už když jsem na ni myslela, tak jsem věděla, že ve mě zase nesmí zůstat... Takže znova nad wc a fakt už mě potom bolel krk a já si řekla, že už jíst nebudu, že vydržím do druhého dne...
Večer jsem ale přemýšlela nad tou dovolenou. Nakonec nepojedeme do Itálie, ale do Chorvatska. O to mi ale vůbec nejde, ale zase jde o postavu. Říkala jsem si, že je docela blbý teď držet dietu, zhubnout, vyjít na pláž jako celkem hubená, najíst se a být zbytek pobytu nafouklá jako koule. A začala si říkat, že se najím, budu prostě oplácanější na dovolené, užiji si ju a potom se k hubnutí vrátím... Zeptala jsem se mladýho, jestli mu vadí, když budu na dovolené vypadat takhle, že jsem tlusťoch (i když tak nějak podvědomě si úplně jako tlusťoch nepřipadám, plno lidí mi postavu závidí, ale stejně si přijdu jako hrošice, protože to není to co bych chtěla...), že se najím, že i kdybych teď hubla, tak tam bych se najedla a měla nafouklej pupek. A on mě jen odbyl a řekl odsekle: "No jasně prosim tě"... Myslel to v tom smyslu, že jen o dietě kecám a nic neshodím a neshazuju, tak ať jsem radši ticho. A to proto, že jsem mu řekla, že jsem si objednala tu pizzu na oběd a snědla, tak si myslí, že se jen futruju, ale neví, že to hned všechno vyzvracím a ani ho to nezajímá. I kdybych zvracela pořád, tak jemu to snad bude jedno, všechno prostě... :-/ A v tu chvíli to bylo jako blesk z čistého nebe. Začala jsem si chystat jídlo zase s myšlenkou, že to všechno sním a hned to půjde zase ven. Že budu silná a dokážu mu, jak hodně dokážu zhubnout.... Tak jsem do sebe nacpala sice kupu jídla, sle šla to zase ze sebe hned vyhodit... T představa, že to ve mě zůstane mě totálně děsila!! A ještě jsem se dozvěděla, že na tu dovolenou pojedou nějaký známí mladýho rodičů. Já je neznám a hned mi bylo jasné, že po mě budou čučet jak vypadám, co jsem zač a nemůžu být přeci koula!! Mají prý dvě mladý holky asi 19 a 16 let nebo tak nějak, nevím přesně. A to je další věc. Jsou mladší, nevím jak vypadají, ale nemůžu dopustit, abych tam jela tlustá a ani tam nemůžu přijet hubená a potom normálně jíst, abych měla nafouklej pupek (mě se nedělá na břiše špek, ten sem tam nikdy neměla, když přiberu nebo se nacpu, tak se mi nafoukne a jsem jak ve 4 tém měsící těhotenství... :-/). Prostě mě děsí ta představa, že tam s námi budou nějací další lidé, které neznám...
Teď je přesně 7: 40 a já přemýšlím nad jídlem. Bolí mě po včerejším zvracení krk i jazyk... Nejraději bych nejedla, protože všechno jsou kalorie. Jenže já se nedokážu asi nenajíst... Nevím, bojím se toho jídla, chci dokázat nenajíst se, protože vím, že když se najím, tak to budu muset hned vyzvracet, protože nedokážu dovolit, aby to ve mě zůstalo... Taky si říkám, že bych si mohla dát dnešní den jen nektarinku, dvě musli tyčinky a snad to zvládla, ale já se bojím, že nezvládla. Že jakmile si něco dám, tak zase neskončím jen u toho, zase přidám jídla víc a půjdu zase na wc to ze sebe dostat... Asi jo... Mám chutě na jídlo a jsem slabá... Moje vůle je slabá, jsem slaboch... Cítím se fakt děsně :-/... Vím, že to nezvládnu a zase budu nad wc... Na jednu stranu je to opravdu děsné, ale na druhou stranu už zjišťuju, že moje vůle je jinde. Že už je přeci jen silnější, protože mi nedovolí, aby ve mě to jídlo zůstalo. Že sice teď zvracím, což je děsné, ale další cestou by mohlo bít to nejezení, což už by bylo lepší, protože by mě nebolel krk a jazyk :-D

A co se týče váhy, tak ta dolů pomaličku jde. Chtěla jsem mít dneska 55 kilo, což bohužel nemám, ale 55,9 jo :-D, tak alespoň něco.

Určitě Vás taky zajíma všechno možné o Aně. I když videa mají odrazovat, tak jestli to máte jako já, tak mě hrozně baví je sledovat, vše hltám a hledám v tom sebe a ještě mě spíš tak nějak povzbuzují v tom pokračovat.
Včera jsem narazila na jednu blogerku, která má na youtubu videa, kde odpovídá na otázky holek, na které se jí ptaly na blogu. Většina se týká právě Anorexie, se kterou se potýkala. Je už vyléčená a čeká teď mimčo. Mrzí mě, že nemá v provozu starý blog, protože tam měla psané i o tom období, jídelníčky, fotky a tak, ale baví mě koukat i na ty videa. Za chvíli jdu kouknout na video Otázky a odpovědi V. Jinak tam má o m´dě a kosmetice, ale to já tak "nežeru", páč na to nemám peníze :D. Kdyby jste chtěly, tak koukněte na odkaz na ty videa. Ty s otázakmi najdete od posledních videíí.
https://www.youtube.com/user/Mudrpetrak/videos

10:22 hod. Přesně jak jsem to čekala a psala víše. Najedla jsem se a jídlo zase šlo ven... Už to tak ale dělat opravdu nemůžu, budu se snažit opravdu nejíst nebo jíst jen minimálně. Se zvracením jsem neměla totiž vůbec problém, ale přijde mi, že mi to šlo teď hůř a hrozně jsem se bála, že mi to nepůjde a zůstane ve mě moc jídla a toho se děsím. Začínám mít fakt strach z těch kalorií, z toho jídla, že po tom hrozně naberu. Povolila jsem si ale potom nektarinku, protože mi nebylo moc OK. A budu se snažit už opravdu dneska nic nejíst nebo maximálně ještě jednu nektarinku, protože vím, že když toho sním víc, tak budu muset zase na wc a zase budu mít šílenej strach, že to nepůjde ven a bolí mě krk a už prostě nechci zvracet :-(...

Jo a ta blogerka jak sem o ní psala víše, tak je prý průkopnice v pro- Ana blogách. Její ,již neexistující první blog, považují za první pro Ana blog, díky kterému se tohoto hubnutí chytlo tolik holek a začaly si zakládat také Pro- Ana blogy a hubnout s Anou.

24.7.2014

25. července 2014 v 7:18 | Twiggy |  My menu with diary
Tento den jsem se futrovala třikrát a vždy hned všechno vyzvracela... Jídla bylo moc na to, abych ho v sobě nechala a byla ze mě koule. Vím, že tělo něco stihne hned zpracovat, že tím pádem nevrátím všechno, ale myslím, že kolem 75 % ven určitě dostanu, protože i tak pomaličku hubnu...

Kam dál